Slon v porcelánu

Ani mi to nepřišlo, ale čas neúprosně běží a i naše práce jde stále s dobou. Kdybych chtěla citovat klasika, řekla bych "Po nás potopa". I tak by se totiž dal shrnout závěr roku 2008 v podání našeho souboru. Začátkem prosince se nám vcelku vydařil. Uvedli jsme po dlouhých přípravách nový kus, našli zkušebnu a skončili v divadle. Tím novým kusem je myšlena již hezkou řádku měsíců zkoušená hra Stará bába tančí od A. Goldflama. Nadělili jsme si tak trpchu předčasný, ale milý dárek k Vánocům. Divákům i nám se hra líbila a chystáme se ji v repertoáru ještě nějaký ten pátek ponechat. Bylo to prvně, kdy se na prknech v našem souboru objevily nové tváře, a všechny herečky byly velmi kladně přijaty i od obecenstva, z čehož máme velkou radost. Bohužel, co nám dělalo větší starost bylo divadlo. Občas mívám pocit, že člověk nemůže být nikdy dlouho šťastný, ale vždycky ho musí něco vrátit do reality. A tak i nás čekala dosti překvapivá a nečekaná zpráva o uzavření Malého Nosticova Divadla, kde jsme doposud veřejně vystupovali. Byla to jedna z věcí, která zkomplikovala další působení souboru, protože v Praze je jedním z největších problémů pro amatéry sehnat divadlo.Jako zázrakem se však tato nepříjemnost vyřešila, když jsme našli nové prostory v Karlínském Divadle Spektrum. Jen doufáme, že zde zvládneme uvést více her než v "Nosticáku". :o) Zatím jsme se zde představili právě reprízou Staré báby 27.2.2009. Někteří herci byli s novými prostory spokojení, jiní méně, ale určitě jsme všichni rádi, že máme kde hrát a předávat krásu divadelního světa.

Ještě před nalezením nového divadla jsme však našli novou zkušebnu. Jedná se sice o prostory bývalé kočárkárny, kde je dodnes spousta harampádí, ale jak známe naši režisérku, postupem času jistě začne přetvářet tyto prostory k obrazu svému a především k příjemnější práci všech zúčastněných. Máme tedy již prostor, kde zkoušet, máme kde hrát a pilně zkoušíme, abychom měli i co hrát. V současnosti je rozpracovaná hra s názvem Den, kdy unesli papeže, o tom, co všechno zmůže náhoda. Komedie s trochu drsnějším koncem o lidech, ideálech, snech a tvrdé realitě.

Školní prázdniny pomalu skončily, s nimi i ty naše divadelní a je čas zahájit novou sezónu. Pro nás již druhou a jsme rádi, že jsme se opět v říjnu mohli sejít a začít zkoušet. Říká se, že kam čert nemůže, tam nastrčí babu. No... Pokud se Barceloně dá říkat baba, pak je to pravda. Po prázdinách jsme se sice měli sejít v plném počtu, ale jen co se Klára vrátila z ciziny, Šimon do ní pro změnu vyrazil. Dal nám košem a zamířil do teplých krajin, do Španěl. Vzhledem k tomuto vývoji se naše režisérka po několika bezesných nocích rozhodla ukončit přípravu Horroru. Třeba se k němu někdy vrátíme a možná taky ne. Co jsme ale na hřebík v žádném případě nepověsili, byla hra Stará bába tančí. Vyskytl se nám sice drobný problém se zkušebnou, který se však vyřešil jako mávnutím kouzelného proutku a my jsme zakotvili ve sklepních prostorách jednoho panelového domu v Kobylisích, kde nám Myrna nabídla zkušebnu. No a s novou zkušebnou i to zkoušení šlo jedna báseň.

Ani jsme se proto nenadáli a už před námi stál 8. prosinec 2008 a nás čekala premiéra. Ještě před premiérou však musím vzpomenout na všechny zkoušky, kdy k sobě Petra s Myrnou hledaly cestu. Na všechny nácviky žranice a Petřino bezradné zvolání pokaždé, když se musela cpát sama. "Ty už zase nemáš zuby, viď?! Ale mě fakt nebaví jíst samotnou..." S úsměvem vzpomínáme i na výběr vhodných kostýmů, kdy jsme sháněli ty správné šusťáky nebo mikynu pro Lenku. Na co ale budeme vzpomínat je asi paní Nováková, která vznikla zcela spontánně na generálce a uchytila se do představení.

A pak konečně přišlo ono pondělí a naše nové hvězdičky zazářily na prknech, která znamenají svět. Jirkova nepřítomnost během celé hry krásně podpořila Lucku a její fortelnost a naopak Péťa ladně vklouzla do role prodavačky z obchodu od vás na rohu. Celé to pak uzavřela Myrna, i když s ní lomcovala pořádná tréma. Děkujeme všem divákům, kteří přišli, a budeme se těšit na reprízu. Ta však bude již v nových prosorách, neb dle zákulisní šeptandy, MND ukončilo svou činnost a my byli poslední představení. Holt, po nás potopa...